Francis Scott Key Fitzgerald - Velký Gatsby

Francis Scott Key Fitzgerald
* 24. 9. 1896 (USA)
† 1. 12. 1940 (USA)
- americký romanopisec, povídkář, scenárista
- dnes je považován za jednoho z nejlepších amerických spisovatelů 20. století
- studoval univerzitu v New Jersay a Princetonu, v roce 1917 studium ukončil a vstoupil do armády
- po válce se stal reklamním textařem
- jeho manželkou byla spisovatelka Zelda Layorová, která se stala vzorem jeho románových postav
- ve 20. a 30. letech žil v Evropě, zejména v Paříži
- později vzal práci hollywoodského scenáristy
- bojoval s alkoholismem
- v roce 1940 zemřel ve věku 44 let na infarkt
Dílo
Za svého života dokončil čtyři romány: - Na prahu ráje
- Krásní a prokletí
- Velký Gatsby
- Něžná je noc
- Povídky a novely
- Berenika stříhá vlasy
- Diamant velký jako Ritz
- Podivuhodný případ Benjamina Buttona
Zasazení autora a díla do literárního kontextu (českého i světového)
- moderní světová literatura 1. poloviny 20. století
Zahraniční současníci: William Faulkner, John Steinbeck, Ernest Hemigway, John Dos Passos
Čeští současníci: Marie Majerová, Ivan Olbracht, Jaroslav Hašek
Formální charakter díla
literární druh: epická prózaliterární žánr: románový
představitel ztracené generace, 1. pol. 20. století
Charakteristika
- členěno do 9 kapitol
- retrospektivní kompozice
- „ich“ forma
- spisovný jazyk, občas vulgarismy (v přímé řeči)
- bohatá slovní zásoba
- filosofické úvahy Nicka (hlavní postava, vypravěč)
Hlavní myšlenkou díla je poukázat na rozdíl mezi sociálními třídami, dopad minulosti na budoucnost, vystřízlivění z amerického snu.
Děj
Hlavní postavou a vypravěčem je Nick Carraway. Nick se spřátelí se se svým novým sousedem Jayem Gatsbym, který je velmi zámožný a oblíbený muž, který ve svém domě pravidelně pořádal spoustu večírků. Jednoho dne Nick dostává pozvánku na jeden velkolepý večírek, zde poznává, že jde o snobské lidi, ne o přátele.
Gatsby požádal Nicka o zprostředkování setkání se svou dávnou láskou, Nickovou sestřenicí. Daisy je ale již vdaná za Toma Buchanana, i přesto se začnou opět s Gatsbym po letech stýkat a stanou se z nich milenci. I Daisyn manžel Tom si našel v New Yorku vdanou přítelkyni Myrtle, avšak o nevěře své ženy neví. Časem se milenecký poměr Gatsbyho a Daisy dostane na povrch a vše vyvrcholí na výletě v New Yorku. Po jednom společném výletě do města vyjde pravda najevo. Rozčilená Daisy odjede s Gatsbym v jeho autě domů a nešťastnou náhodou srazí a zabije Tomovu milenku Myrtle. Závěrečná katastrofa vrcholí ve chvíli, kdy manžel Myrtle vystopuje Gatsbyho auto a zastřelí Gatsbyho v bazénu v domění, že auto v osudový okamžik řídil on. Po vraždě Gatsbyho sám spáchá sebevraždu.
Tom a Daisy se odstěhují. Nick zařizuje Gatsbyho pohřeb, ale zjistí, jací lidé ve skutečnosti jsou: bezcitní, bezohlední a jde jim jen a jen o peníze. Na jeho pohřeb přijde pouze on a Gatsbyho otec.
Postavy
____________________
Jay Gatsby
- bohatý, své bohatství dává na odiv
- osamělý, samotu zahání večírky
- zamilovaný do Daisy, snaží se ji získat přes svůj majetek
- jde si za svými sny
Daisy Buchanan
- miluje Gatsbyho
- sňatkem s Tomem si nebyla jistá
- velmi krásná
- znuděná a přelétavá
Nick
- vypravěč
- otevřený, dobrý posluchač
- tolerantní
Ukázka
Když jsem byl mladší a mnohem citlivější, dostal jsem od otce radu, o které dodnes občas přemítám. „Pokaždé když se ti zachce někoho kritizovat,“ řekl mi, „uvědom si, že každý nemá takové výhody jako ty.“ Dál o tom nemluvil, ale protože jsme si vždycky rozuměli, byť takovým naším vlastním nevyřčeným způsobem, věděl jsem, že měl na mysli mnohem víc. Od té doby jsem velice zdrženlivý v úsudku, což mi umožnilo objevit nejednu zvláštní povahu a taky ze mě udělalo oběť pro spoustu neodbytných otravů. Když se totiž taková vlastnost u někoho normálního objeví, nenormální mysl ji velice rychle postřehne a nalepí se na ni, a tak se stalo, že jsem byl na univerzitě nespravedlivě obviněn z intrikánství, protože jsem byl zasvěcen do skrytých trápení mnoha cizích vykolejených lidí. Většinou jsem ty důvěrnosti pochopitelně sám nevyhledával – mnohokrát jsem předstíral spánek, zaneprázdněnost nebo nepřátelský nezájem, jakmile jsem podle nějakého neklamného znamení zjistil, že se blíží nevítaná důvěrnost. Taková vyznání mladých mužů, nebo alespoň způsob, jakým je plagiátorsky vyjadřují, mohou brzdit jen jejich pochopitelné zábrany. Zdrženlivost v úsudku předpokládá nekonečnou zásobu naděje. Pořád se ještě trochu bojím, že o něco přijdu, když zapomenu – jak otec snobsky poznamenal a já po něm snobsky opakuji –, že smysl pro základní pravidla slušnosti je sudičkami přidělován velice nerovnoměrně.