George Orwell - Farma zvířat


George Orwell 

* 25. 6. 1903 
† 21. 1. 1950

  • vlastním jménem Eric Arthur Blair
  • Angličan
  • prozaik, esejista
  • novinář, zemřel na tuberkulózu
  • odpůrce fašismu, zastáncem rovnosti, socialista
  • psal do novin (Tribune), působil jako redaktor BBC
  • narodil se v Indii
  • politické události v Evropě se ho silně osobně dotýkaly, a tak se stal socialistou, antifašistou a kritikem všech nedemokratických tendencí

Dílo

  • Barmské dny
  • Farářova dcera
  • 1984
  • Farma zvířat

Zasazení autora a díla do literárního kontextu (českého i světového)

  • lze ho řadit k realistům 1. pol. 20. stol.
  • realismus se vymezuje vůči moderně (moderní proud)
  • modernisté: próza není založena na ději, prolíná se mnoho časových rovin, časté jsou experimenty s jazykem

další představitelé: V. Woolfová - Paní Dallowayová, Marcel Proust - Hledání ztraceného času, James Joyce - Dubliňané, Odyseus, Franz Kafka Proměna, Proces, Nezvěstný

realisté - základem je dějová linie odehrávající se v logické časové posloupnosti

současníci: Herman Hesse, bratři Mannové, E. M. Remarque (Cesta zpátky), M.Bulgakov (Mistr a Markétka), B. L. Pasternak (Doktor Živago), G. B. Shaw (Pygmalion), A. de Saint Exupéry (Malý princ), F. S. Fitzgerald (Velký Gatsby), E. Hemingway (Stařec a moře)

Formální charakter díla

Literární druh: epika

Literární žánr: politická bajka, alegorie

Literární forma: próza



Charakteristika a jazykové prostředky

  • na pomezí románu a novely
  • bajka, alegorická satira
  • alegorie (jinotaj) - skrytý význam v textu, čtenář ho musí hledat
  • G. Orwell se zde snažil ukázat formou bajky špatné politické děje a vztahy mezi lidmi
  • kniha byla inspirována tehdejším stalinovským obdobím, a proto zde vystupují zvířata, která v přeneseném významu hrají osoby z té doby
  • na malém prostoru ve zkratce zachycuje dějiny SS a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka „prasečího Lenina“ Majora jako parodie mauzolea), krize bolševického hospodaření = menší příděly krmení
  • antiutopie - lit. žánr, který zobrazuje společnost která se vyvinula špatným směrem
  • kritika komunismu
  • narážka na Lenina (elektrifikace)
  • doba a místo děje: na statku v Anglii, čas neurčený
  • er forma

postupy: vyprávěcí, popisný

jazyk: srozumitelný, psáno jednoduše, odborné termíny, metafory (psi-policie), archaismy 

Děj

Děj nás zavádí na Panskou farmu kdesi v Anglii, jejíž majitelem je nevrlý pan Jones. Tam se jednou v noci stane zvláštní věc. Starý kanec Major svolá všechna zvířata do stodoly, aby jim vyprávěl podivný sen, který se mu zdál. Jednalo se v něm o to, že se zvířata musí zbavit člověka, protože ten je jen využívá pro práci, dělá z nich otroky, nedává jim dostatek jídla, zabíjí je. Jediným řešením je podle Majora revoluce, která svrhne lidskou rasu. Klade zvířatům na srdce, aby se vzbouřila proti člověku a aby toto poselství o zvířecí revoluci předávala dalším generacím. Oslovuje je při svém projevu jako soudruhy, a nakonec je naučí píseň Zvířata Anglie, která vystihuje ideál revoluce a všechna zvířata se ji hned začínají učit zpaměti.

Pár dní nato kanec Major umírá a zvířata ho pochovávají na úpatí sadu. Nastává čas vzbouření vedený dvěma prasaty Kulišem a Napoleonem, která se mezi sebou stále dohadují a liší v názorech. Nakonec se všechna zvířata spojí a vyženou pana Jonese

a s ním všechny ostatní lidi, a prasata coby nejinteligentnější zvířata se zmocní vedení farmy. Farma je posléze přejmenovaná na Farmu zvířat. Nastává období Zvířecí farmy a animalismu. Hymnou se stane píseň Zvířata Anglie, jejich heslem je věta "čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné". Zvířata stanoví Sedm přikázání, která musí být dodržována. Mezi nimi byla pravidla o tom, že žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře, nikdo nesmí pít alkohol, všechna zvířata jsou si rovna, žádné zvíře nesmí spát v posteli, žádné zvíře nebude chodit oblečené a každý, kdo chodí po dvou nohách je nepřítel (ten kdo má křídla je přítel). Většina zvířat je také ochotná poslouchat prasata na slovo. Jenom Molině se nová politika příliš nelíbí. Stýská se jí po tom, jak ji lidé hladili, krmili cukrem a zdobili jí hřívu pentlemi, a proto z farmy utíká.

Úplný vrchol příběhu nastává, když prasata začnou chodit po dvou a oblečou si lidské šaty. Chodí mezi zvířaty s bičem a dohlížejí na ně. Ovce spouštějí: "Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší!". Mizí také 7 přikázání, která jsou nahrazena jedním: Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější. O týden později si k sobě prasata zvou lidi. Delegace farmářů je pozvána na exkurzi na Farmu zvířat. Večer pak spolu popíjejí a hrají karty. Lidé z okolních farem jsou nadšení tím, jak si prasata udržují kázeň, jak dávají ostatním zvířatům málo jídla, vedou tak farmu velmi ekonomicky a dosahují mnohem větších hospodářských pokroků než lidé sami. Farma je opět přejmenována na Panskou. Zvířata vše pozorují z okna a uvědomují si, že je od sebe nedokáží rozeznat. Prasata totiž vypadají jako lidé.

Postavy

___________________________


Napoleon
  • prase
  • nejchytřejší, ale nejmazanější
  • podvodník, zrádce, pokrytec, prospěchář, vůdce



Kuliš
  • chytré prase
  • čestný
  • má dobré nápady
  • zpočátku jedno z vůdčích prasat, posléze vyhnán Napoleonem


Pan Jones
  • původní majitel Panské farmy, alkoholik
  • z pohledu zvířat zlý, byl jimi vyhnán z farmy


Boxer
  • kůň, největší dříč
  • idealista, čestný, pracovitý
  • odvážný, silný, lehce manipulovatelný
  • zachycení pracovního nadšení


Pištík
  • prase, pravá ruka Napoleona
  • lhář, mluvčí; též inteligentní a vše dokázal říct tak, že tomu každý naivně věřil

Starý Major
  • inteligentní kanec, dal impuls k revoluci


Molina
  • klisna, ráda se parádí mašlemi
  • po převratu odchází na sousední farmu


Lupina
  • statná, mateřsky vyhlížející klisna středního věku


osel Benjamin
  • tichý, klidný a velice inteligentní


Autorovo alterego
  • cynický, veskrze fatalistický, na první pohled nezúčastněný intelektuál
  • zapojí se, když se zlo dotkne přítele Boxera
  • s revolucí souhlasí, ale ví že se tím život nezlepší


Hlavní myšlenka

Poukázání na to, jak lehce se z původní hezké myšlenky „všichni jsou si rovni“ stává „všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“. Jak se zvířata k nerozeznání podobají lidem a lidé zase zvířatům. Idea je dobrá, ale není možné ji naplnit, protože se vždycky najde někdo, kdo důvěřivosti zneužije.

Ukázka


Ozvalo se stejné srdeční volání jako předtím a sklenice byly vyprázdněny do dna. Ale zvířata, která celou scénu pozorovala zvenčí, měla najednou pocit, že se děje něco podivného. Co se to měnilo v tvářích prasat? Staré a zakalené oči Lupiny přebíhaly z jedné tváře na druhou. Některé obličeje měly pět brad, některé čtyři, jiné tři. Co se to ale na nich změnilo a rozplývalo? Potlesk se pomalu uklidnil, společnost pokrčovala v přerušené hře a zvířata se potichu plížila pryč. Ale nevzdálila se ani dvacet metrů, když se zarazila. Z domu se ozývala změť hlučných hlasů. Vrátila se zpět a opět nahlédla oknem. Ano, probíhala tam zuřivá hádka. Ozývaly se výkřiky, mlátilo se pěstmi do stolu, vrhaly se zuřivé pohledy a pronášela vášnivá obvinění. Zdá se, že příčinou hádky byla skutečnost, že Napoleon i pan Pilkington zahráli najednou károvým esem. Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo, a všechny si byly podobné. Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. A nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.

Kniha online

Populární příspěvky z tohoto blogu

O NÁS

Tituly: Jak koho oslovovat?

KOREKTURA