Pleonasmus „dárek zdarma“

Pleonasmus (lze psát i jako pleonazmus) už jsme na instagramovém profilu zmiňovaly několikrát. Definice tohoto jevu: „Pleonasmus je stylistická figura vznikající nahromaděním výrazů významově blízkých.“¹ Nahromadění těchto synonym může být někdy i záměrné. Pojďme rovnou na příklady – z těch vám bude hned jasné, o čem je řeč.

Dárek zdarma 

Dárek by měl být vždy zdarma, proto je slovíčko zdarma nejen nadbytečné, ale i nevhodné. V tomto případě hovoříme o nechtěném pleonasmu. V reklamách a marketingových textech se toto spojení objevuje až nebezpečně často. Kdyby však dárek nebyl zdarma, nebyl by to přece dárek. 

Další příklady nechtěného (chybného) pleonasmu:

  • hlavní protagonista (protagonista = představitel hlavní role, slovo hlavní je nadbytečné),
  • CD disk (zkratka CD = compact disc, česky: kompaktní disk, slovo disk už zkratka zahrnuje),
  • SMS zpráva (zkratka SMS = Short Message Service, slovo zpráva je tedy nadbytečné),
  • hospitalizovat v nemocnici (hospitalizovat = umístit do nemocnice),
  • biftek z hovězího masa (biftek je vždy z hovězího, slovo pochází z anglického beef),
  • PDF formát (zkratka PDF = portable document format),
  • židovská synagoga (synagoga je vždy židovská),
  • lakovat lakem.

Záměrný pleonasmus

Hlavní důvody, proč autoři textů záměrně pleonasmus používají:
  • upoutání pozornosti (často marketingové texty),
  • musí dodržet určitý počet znaků/slov v textu (často studenti či redaktoři) a potřebují „nahnat“ slova,
  • ozvláštnění textu, například uměleckého,
  • zachování autentičnosti při přepisu mluveného slova,
  • zveličení,
  • zdůraznění,
  • jiné.

Příklady záměrného pleonasmu:

  • Viděl to na vlastní oči. (Zveličení. Autor mohl zvolit jen „viděl to“.)
  • Žiju si svůj život. (Zde vidíme zdůraznění. Autor chce pravděpodobně poukázat na to, že si dělá, co chce, tedy neřídí se životy druhých. Má svůj život a jiné životy ho až tolik nezajímají, popřípadě životní styl druhých „nekopíruje“.)
  • Přijdu, až přijdu.
  • Děti jsou děti. 

Poslední dva příklady řadíme to takzvané nepravé větné tautologie

Definice tautologie: „Tautologie (z řeckého ταυτολογία, tautologia, výpověď o témže) je v logice vždy pravdivý složený výrok. Je pravdivý vždy, bez ohledu na pravdivostní hodnotu jednotlivých částí takového výroku.“²

Jednoduše řečeno je to takový výrok, který je vždy jako celek pravdivý. Jednotlivé části výroku zahrnují všechny eventuality. 

Příklad:

Buď tam zítra půjdeme, nebo tam zítra nepůjdeme. (Nic jiného se stát nemůže, takže je tento nicneříkající výrok pravdivý.)

Nepravá tautologie

Do nepravé tautologie řadíme výrok, který je sám o sobě tautologický (A = A), ale v souvislosti s kontextem získává konkrétní význam.

„Děti jsou děti.“

Kontext: Tatínek naservíroval dětem špagety a šel si do kuchyně nandat svou porci. Když se vrátil, po stole se válely špagety a děti se v zápalu hry jen lišácky usmívaly. Tatínek se tomu jen zasmál a prohlásil: „No jo, děti jsou děti.“
Význam: Děti mají přirozenou touhu si hrát a je jim jedno, jestli s hračkou nebo jídlem. 
V tomto případě se nejedná o nicneříkající výrok, ale s určitým kontextem dostává jiný význam. 

Příklady, u kterých můžeme polemizovat, zda se jedná o pleonasmus:

  • oba dva,
  • svůj vlastní,
  • nejoptimálnější (kodifikovaný tvar),
  • nejideálnější (kodifikovaný tvar).

Závěr

U některých případů nelze striktně určit, zda se jedná o chybný (nechtěný) pleonasmus. Vždy záleží na kontextu a záměru autora textu. Je dobré pleonasmus znát a užívat ho v textu pouze záměrně. Do neformálních projevů (ať už psaných, či mluvených) se pleonasmus vkrádá celkem často. 



1 Akademický slovník cizích slov. Academia, 2001.
2 MACHOVÁ, Svatava; ŠVEHLOVÁ, Milena. Sémantická & pragmatická lingvistika. Praha: Univerzita Karlova, 2001. ISBN 80-7290-061-7, s. 45–47.

Oblíbené příspěvky

O NÁS