Shoda přísudku s podmětem
Shodu přísudku s podmětem jsme se všichni učili na základní škole, a přesto v ní dokážeme nasekat hodně chyb. Může za to nejen řada výjimek, kterých je čeština plná, ale i například nevyjádřený podmět, či dokonce podmět několikanásobný (na ten se podíváme příště). Pojďme si objasnit, jak to se shodou je. Vezměme to ale od začátku. V českém jazyce rozlišujeme jednotné a množné číslo a tři základní rody: mužský, ženský a střední. U mužského rodu pak dále diferencujeme mužský životný a mužský neživotný. Jednotné číslo Zde příliš chyb nenasekáte, ale opakování je matka moudrosti. Navíc si zde vysvětlíme základy, od kterých se pak budeme odrážet ve složitějších případech. Rod mužský Rod mužský poznáme tak, že si na něj ukážeme ukazovacím zájmenem TEN . Pokud jsme tedy správně určili podmět v mužském rodě, přísudek nebude mít žádnou koncovku (zde zatím nerozlišujeme životnost a neživotnost, k tomu se dostaneme u množného čísla). Příklady: Tatínek mi uvařil čaj. Dědeček pracoval na zahradě