Šnek sem, šnek tam

Dnes je 4. října, v Česku nijak zvláštní den, pokud tedy nemáte narozeniny jako Tomáš Rosický nebo Nikol Leitgeb (roz. Štíbrová), jenže ve Švédsku slaví Den skořicových šneků. Na počest tomuto oblíbenému pečivu jsme se rozhodly sepsat tento článek a objasnit si problematiku přípon a koncovek.



Je výše uvedený název receptu správně? Bohužel není. Bylo by to správně jedině v případě, že by to byl recept na šneky (živočichy) posypané skořicí... a samozřejmě by museli dokázat svůj švédský původ. Autor receptu však myslel pečivo, tedy korektní název by měl být „švédské skořicové šneky“. 


Pamatujte si toto jednoduché pravidlo. Šnek může být jak rodu mužského životného, tak rodu mužského neživotného. Vždy se zamyslete, co tím popisujete. Pečivo živé není, šneka (živočicha) připomíná jen tvarem. 

  • šneci = životní (vzor pán) 
  • šneky = neživotní (vzor hrad) – Opravdu, nekecáme. Je to šnek bez šneku jako hrad bez hradu.

Na internetu naleznete mnoho špatných zápisů. Skořicový šnek je zkrátka další problematické pečivo, třeba jako croissant kvůli výslovnosti a štrúdl kvůli „účku“. Tak kdo s námi dnešek oslaví a koupí si skořicový šnek?

P.S. Dnes je i Mezinárodní den zvířat, tak nezapomeňte dát pusu svému domácímu mazlíčkovi.


Zdroj obrázku: Fotobanka pixabay.com


Oblíbené příspěvky

O NÁS

KOREKTURA