Jak napsat kvalitní recenzi
Napíšete sem tam nějakou recenzi? Některé platformy k nim přímo vybízejí, například Google mapy či Databáze knih. Základem dobré recenze jsou tři ohledy.
- Zaprvé je nezbytné důsledné vymezení tématu – o čem má recenze vůbec být, na jakou část probíraného materiálu se soustředí, jaké jsou klíčové („záchytné“) body?
- Zadruhé je zapotřebí mít stále na vědomí čtenářský (obecněji recipientský) okruh – kdo bude recenzi číst, co si z ní má odnést, jaké jsou formální nároky?
- Zatřetí musí autor zvážit rozsah recenze (délku textu, časový rozvrh audio/vizuálního pořadu apod.) – jedná se o krátký formát, je k dispozici větší prostor (např. ve specializovaném periodiku), musí se recenze vměstnat do několika málo odstavců? Z těchto předběžných ohledů pak vyplývá celá stavba recenze a její strukturní charakteristiky.
Držte se tématu!
Téma je jádrem precizně vystavěné recenze – ať už se jedná o recenzi knihy, filmu, výstavy, nebo třeba restaurace. Je nepřínosné, pokud se autor domnívá, že recenze by měla postihnout celý předmět hodnocení – jednak to není v lidských silách, jednak výsledný text postrádá údernost, zřetelnost a koncentrovanost na nějakou část skutečnosti. Recenze je takzvaně „o všem a o ničem“.
Pro vytvoření kvalitního recenzního textu je lepší zaměřit se na podstatné či charakteristické vlastnosti předmětu hodnocení, zvolit takové rysy, které jej činí zajímavým a podnětným k dalším úvahám. Pokud jde např. o recenzi literárního textu, usnadní taková strategie autorovi jeho vlastní práci (vybrané charakteristické/podnětné rysy budou autora směrovat během tvorby recenze; pokud je celkové téma dobře zvoleno, povedou takové rysy od jednoho ke druhému, a tedy pomohou autorovi vybudovat výše zmíněnou síť uzlových bodů), zároveň pak mohou dobře zvolené tematické body navést recipienta recenze k jeho vlastním úvahám nad rámec recenzního textu. „Záchytné“ body pak mají dvojí funkci: jednak pomáhají recenzentovi při budování textu, jednak zajišťují vnitřní soudržnost recenze.
Recenzi nepíšete pro sebe...
Ohled na recipientský okruh může ovlivňovat více rovin recenze. Výše byla řeč o volbě tématu – i té může napomoct vědomí recipientského okruhu. Je recenze cílena spíše na lidi orientující se v dané oblasti na vysoké odborné úrovni? Pak i volba tématu může odrážet tuto skutečnost a lze si dovolit věnovat se specializovanějšímu aspektu pojímaného materiálu a jít do větší hloubky odbornosti. Pokud je naopak cíleno spíše na laickou veřejnost, je třeba tomu uzpůsobit formální náležitosti – voleno může být i složitější téma, je nicméně třeba k němu přistoupit vhodným způsobem (zejména je nezbytné zvolit adekvátní způsob vyjadřování, aby i komplexnější jev byl podán srozumitelně pro širokou veřejnost). Téma může být rovněž velmi bazální, ovšem i v takovém případě se autor musí zamýšlet nad formálními nároky recenze, nikoli je zvažovat až po vydání recenze – text by mohl působit mechanicky, popisně.Popis není recenze
Závěrečným, nikoli však nedůležitým, aspektem tematické výstavby recenze je skutečnost, že recenze by neměla být pouhým popisem – ten je zapotřebí poskytnout, aby se recipient v recenzi orientoval, na prvním místě by však vždy měl být vlastní autorský vklad, který poskytne recenzovanému materiálu nějakou nadstavbu a rozšíření, upozorní na rozměr, který nemusí být na první pohled zřejmý.
Jak dlouhou recenzi napsat
Praktickou záležitostí, kterou musí recenzent brát v potaz, je rozsahová dotace, s níž autor pracuje – od ní se následně odvíjí volba tématu (šířeji versus úžeji vymezené), stylistických prostředků (má být recenze spíše kratší a snáze stravitelná, anebo se bude jednat o delší a analytičtěji zaměřený text?), ale také celkový přístup k textu (rozsáhlejší útvar vybízí k esejistickému pojetí, kratší útvar naopak implikuje převážně informativní a více přímočarý způsob psaní).Specifickým případem posledních let je rovněž masivní rozšíření recenzí (spíše mikro hodnocení) prostřednictvím sociálních sítí a online hodnotících platforem. V takovém případě je namístě jistá volnost jak po stránce stylu, tak po stránce přísného dodržování formálních nároků – i v této situaci by měl ale recenzent dbát na postihnutí nějakého pozoruhodného momentu hodnoceného jevu a promyšlené tematické ukotvení (tj. „recenze“ typu „líbí/nelíbí“ sice může pomoct recipientům v rychlém rozhodování, zda danému jevu věnovat čas, energii, případně peníze, ale výpovědní hodnota takové recenze se rapidně snižuje).
Co nelze považovat za recenzi?
- Opsanou anotaci knihy.
- Pouhý popis děje, postav, představení atd.
- Popsání události či věci, které se daného tématu netýkají. Příklad: Recenze na divadelní představení obsahuje spíše popis situace, jak jste na představení kvůli dopravní zácpě málem přišli pozdě. Jiný příklad recenze na knihu na e-shopu, která je ohodnocená jednou hvězdičkou s tímto komentářem: „Kniha mi ještě nepřišla, slíbili dodání do dvou dnů.“ Jak sami vidíte, popis těchto událostí vůbec nesouvisí s daným tématem/předmětem recenze.
- Nicneříkající či prázdné fráze typu: „To se mi nelíbilo.“ „Je to ošklivý produkt.“ Vždy se snažte doprovodným slovem konkretizovat, proč nejste s danou věcí/službou spokojení.
- Influencerské reklamy/spolupráce se slovy: „Dostala jsem tuto kosmetiku, je super.“ Zde není žádná výpovědní hodnota. Recipient nedokáže rozluštit, proč je super.
Tipy Červené propisky
Pište i kladné recenze. Je jasné, že mnohem častěji chceme do světa vykřičet, že se nám někde nelíbilo. Často nás vnitřní ďáblík svádí k tomu to podniku natřít, anebo upozornit všechny budoucí návštěvníky na váš špatný zážitek. My jsme před pár lety začali praktikovat jednu věc. Vždycky, když se nám někde nelíbí, anebo nastala nějaká nepříjemná situace, kontaktujeme podnik/firmu e-mailem. Nikdy nevíte, co za tím může být.
Příklad: Majitel restaurace je na dovolené a zaměstnanci nepracují tak, jak by měli. Vy samozřejmě o dovolené netušíte, a tak to na vás může zapůsobit, že to tam tak funguje vždycky. Věříme, že když napíšete majiteli e-mail, bude vděčný.
Jiný příklad: Kniha se vám nelíbila, a proto na ni napíšete recenzi ve stylu: „Je to brak, nedalo se to číst.“ Uvědomte si, že autorovi dalo hodně práce, aby něco takového vůbec vytvořil. Třeba se vám kniha jen tematicky netrefila do nálady, anebo jste měli odlišné očekávání. To se samozřejmě může stát. Tím nechceme říct, že musíte psát jen kladné recenze, ale vždy se snažte svůj pohled trochu více rozvést. Sdělte recipientům, proč konkrétně vás kniha nezaujala. Konkretizovat můžete tímto stylem „Hlavní postava se na můj vkus chovala příliš afektovaně, a proto jsem knihu nedočetla. Čekala jsem, že bude v některých pasážích empatická.“
Nezapomínejte chválit. Pokud se vám někde líbilo, anebo vás některá kniha dostala, udělte jim dobré hodnocení.
Autor článku: Marek Holan, doplnění: Karla Tchawou Tchuisseu