Jak nechybovat v psaném projevu
Jak předejít tomu, abychom v písemných projevech, které jsou zároveň i naší vizitkou, neměli zbytečné chyby? 
Texty na vyšší úrovni typu seminární a bakalářská práce už by po nás měl číst i někdo další. I my si mezi sebou texty čteme a kontrolujeme, protože chybuje opravdu každý. Pokud si nejste písemným projevem jisti, není vůbec od věci oslovit nějakého korektora. Článek na téma „proč oslovit korektora“ najdete pod tímto odkazem.
Na závěr tohoto článku uvádíme výčet základních spolehlivých online zdrojů pro kontrolu písemných projevů, které používáme:
Hrubá kontrola pravopisu a gramatiky
První radou je zapnout si správně v textovém editoru (Word, LibreOffice) kontrolu pravopisu v českém jazyce. Pokud jej nastavíme správně, textový editor spoustu chyb odhalí. Možná se vám to zdá jako triviální rada, jenže nám několikrát do týdne přijde textový dokument, který má nastavenou angličtinu, popřípadě nemá zapnutou kontrolu pravopisu. Nastavení vám zabere asi minutu, není to nic složitého.
Chyby podtržené červeně nám můžou ukazovat na dvě věci. Buď je daný textový editor nezná (především se jedná o slova z cizích jazyků, zahraniční příjmení, neznámé zkratky), anebo jsme se dopustili hrubky či překlepu. U modře podtržených slov se pak často jedná hlavně o chyby v interpunkci ve větě (nejčastěji nám v textu chybí, nebo naopak přebývá čárka ve větě) nebo odhalí jinou chybu ve slovním tvaru (příklad: větu jsme začali psát v první osobě a najednou následuje tvar slovesa v osobě třetí). Rozhodně doporučujeme podtrženým slovům věnovat pozornost, věty si znovu přečíst a opravdu zkontrolovat nejen pravopis či gramatiku, ale i slovosled. Pokud se vám na větě či souvětí něco nezdá a hlásek v hlavě vám říká „tady něco nehraje“, přeformulujte celý úsek. Snažte se jej přepsat jinými slovy, kterým opravdu rozumíte.
Někdy se stává, že máme v hlavě zafixovaný jiný význam slova, a proto by nám mohlo vzniknout nesmyslné sdělení. Často se zaměňují tato slovíčka:
- díky × kvůli,
- iniciály × nacionále,
- pravopis × rukopis,
- směrovat × směřovat,
- protežovat × protěžovat,
- strhnout × ztrhnout,
- odvést × odvézt,
- s sebou × sebou,
- snést × vznést,
- mnoho dalších.
Tip
Internetová jazyková příručka je v podstatě bible všech, kteří pracují s texty. Rozhodně doporučujeme do ní pravidelně nahlížet. Zadejte si do slovníkové části heslo, které hledáte, a pod ním si rozklikněte slovníky, v nichž se vyskytuje. Odhalí vám nejen významy, ale rovněž ustálená spojení, časté fráze, kategorizaci: knižní, expresivní, nářeční aj.) – viz růžový rámeček. Proklikat se můžete i k vysvětlení ve výkladové části – viz zelený rámeček. Na Příručku se můžete spolehnout, jedná se o kvalitní zdroj. Spravuje ji Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR.
Čárky ve větách a souvětích
Pokud jde o čárky ve větě, určitě nám může pomoct, když si zkontrolujeme, kolik plnovýznamových sloves (bez infinitivů) máme v textu. Ty nám totiž ukazují, kolik je v českém textu vět, potažmo i čárek. Častokrát nás modré podtržení upozorní i na možnou chybu v typografii (chybějící/přebývající mezera za slovem).
Jsou však chyby, které textový editor najde špatně. Například čárka před spojením „a to“ se nepíše ve všech případech. Pouze tehdy, když se jedná o vysvětlení nebo výčet. Na textový editor bohužel nemůžeme vždycky s jistotou spoléhat.
Jsou však chyby, které textový editor najde špatně. Například čárka před spojením „a to“ se nepíše ve všech případech. Pouze tehdy, když se jedná o vysvětlení nebo výčet. Na textový editor bohužel nemůžeme vždycky s jistotou spoléhat.
Druhé čtení
Na co se ale rozhodně můžeme spolehnout, je takzvané druhé čtení. Nikdy bychom neměli texty odesílat ihned po napsání. S časovým odstupem vidíme mnohem více chyb, než když text čteme napoprvé. Někomu může pomoct si text vytisknout a přečíst si jej v papírové podobě.Strohá vs. příliš rozvitá sdělení
Při kontrolách textů narážíme na dva typy psaných projevů. První jsou texty s příliš strohými větami, s jednoduchou skladbou a na první pohled malou slovní zásobou, často se v nich objevují slovesa být, dát a dělat (příklad: Z těsta uděláme placku. → Z těsta vytvarujeme placku. Viz tento článek).
V druhé skupině textů se naopak používají příliš dlouhá souvětí. Mnohdy je jeden odstavec slitý do zamotaného souvětí. Takové texty jsou čtenářsky velmi nekomfortní, čtenář se v nich ztrácí a není schopný pochopit smysl celého sdělení.
Texty na vyšší úrovni typu seminární a bakalářská práce už by po nás měl číst i někdo další. I my si mezi sebou texty čteme a kontrolujeme, protože chybuje opravdu každý. Pokud si nejste písemným projevem jisti, není vůbec od věci oslovit nějakého korektora. Článek na téma „proč oslovit korektora“ najdete pod tímto odkazem.
Na závěr tohoto článku uvádíme výčet základních spolehlivých online zdrojů pro kontrolu písemných projevů, které používáme:
- Internetová jazyková příručka – slovníková část nám pomůže s ověřením spisovnosti tvarů slov, výkladová část nám může pomoci se správností psaní velkých písmen, čárek ve větách.
- Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) – kodifikovaná příručka pro použití tvarů.
- Pravidla pro typografii – ČSN 01 6910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory.
- Slovník současné češtiny, slovník synonym a pravidla českého pravopisu od Lingea.
Autorka článku: Klára Svobodová
